Tak je
Vincentka mořskou vodou, nebo není? Mladá farmaceutka v Praze v lékárně
vedle Václaváku tvrdila, že není. Na internetu se zase píše, že je. Tak jak je
to tedy: Je, anebo není? Odpověď znal už Miloš Kopecký, jako Chytrý princ
v pohádce Byl jednou jeden král, a ta zní: "Přijde nato." Vincentka SVÝM
PŮVODEM JE MOŘSKOU VODOU. Ovšem svým složením, obohacením dalšími minerálními
prvky, oxidem uhličitým a zředěním podzemní vodou více než trojnásobně, SE OD
MOŘSKÉ VODY LIŠÍ. Mořská voda má cca 35 g solí na litr, Vincentka cca 10 g/l.
Moře, z kterého Vincentka pochází, je z dob pravěku
Navíc to moře, z kterého Vincentka pochází je
třetihorní, tedy z dob pravěku, kdy se ještě do moří nedostávala umělá
hnojiva, pesticidy, odpadní vody z chemiček, čističek, ani latrín, či
jiných vymožeností, jimiž člověk - "obohatil" přírodu. Protože v době
třetihor ještě žádný člověk nebyl. Zato v křišťálově čistém mělkém moři v Luhačovicích
se zhruba před 33 milióny let (střední eocén) proháněli žraloky, rejnoky, ryby,
do písku na dně se zavrtávali numulity a ti všichni v kvalitě bio, protože jiná
kvalita ani nebyla. A nebylo ani gurmánů, kteří by si ji vychutnali. Zato si můžou
dnešní gurmáni pochutnat na Vincentce, která je čistě přírodním produktem. Existují
stovky důvodů, proč je minerální voda Vincentka, vyvěrající v Lázních
Luhačovice, jednou z nejlepších a nejžádanějších minerálek v Česku a na
Slovensku. Vincentka si svou slávu a obdiv opravdu zaslouží.
Vincentka vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné
Jan Šumšal, ředitel společnosti Vincentka, a. s. vysvětluje: "Geologické podloží širokého okolí
Luhačovic tvoří flyše (račanská jednotka magurského flyše). Jsou
charakteristické střídajícími se vrstvami pískovců, slepenců a jílovců. Ty jsou
značně neprostupné pro vodu, díky čemuž došlo v hloubce k uchování zbytkové
vody třetihorního (pleistocenního) moře. Tektonické poruchy v neprostupných
horninách (nezdenický zlom v širším okolí Luhačovic) umožňují výstup vod k
povrchu. Různé cesty výstupu tak vedou k rozličnému složení zdejších kyselek
(známo je jich 17 a jeden sirný pramen). Nejvěhlasnějším z nich je
Vincentka, lidově Slanica, kdysi známa také jako Hlavní pramen. V Lázních
Luhačovice se používá k pitným léčbám a inhalacím. Vydatnost pramene se
pohybuje mezi 10 až 12 l/min. Vincentka vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné
(384 m), je svedena do vlastní haly u velké kolonády na Lázeňském náměstí. Vincentka
pramení v centru města uprostřed kolonády na břehu říčky Šťávnice. Původem je
to vlastně zbytková mořská voda z pravěkého třetihorního moře, která zůstala
uvězněná mezi vrstvami hornin pod Luhačovicemi. Ze zemských hlubin ji obohacuje
oxid uhličitý a ředí se obyčejnou podzemní vodou. Při své cestě na povrch
prochází různými vrstvami hornin a rozpouští stopové prvky, takže nakonec
obsahuje takovou širokou škálu prvků jako málokteré jiné minerální vody."
Celková mineralizace dosahuje 10050 mg/l
Žertem se říká, že Vincentka obsahuje téměř celou
Mendělejevovu periodickou tabulku prvků. Je to velmi silně mineralizovaná,
jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje,
hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a
kyseliny borité, studená, hypotonická. Obsahuje ionty sodíku, draslíku,
vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jódu a železa. Železo je však před
stáčením do lahví odstraňováno. Celková mineralizace dosahuje 10050 mg/l.
Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a nitrobuněčných
tekutin. Obsahuje biogenní prvky, jakými jsou lithium, rubidium, cesium, měď,
zinek, vanad, chrom, kobalt ve fyziologickém poměrném zastoupení.
V Luhačovicích existují tři prameny nazvané
Vincentka. Jsou to Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka. O zvelebování jména
Vincentka se v současnosti dělí dvě společnosti - akciová společnost Lázně
Luhačovice, která má práva na lázeňský způsob využívání Vincentky přímo v
Luhačovicích a akciová společnost Vincentka, která má práva na její plnění do
lahví a prodej. Jako zdroj pro lahvování a stáčení je od roku 1991 používaná Nová
Vincentka s vydatnosti 30 litrů za minutu.
Vincentka je označována také jako "lék našich
babiček". Její léčivé i preventivní účinky prověřila staletí. Vincentka svým
obsahem a vyvážeností minerálních solí a prvků umožňuje rozpouštění hlenů v
dýchacích cestách, žaludku a střevech. Je doporučená na pitné a inhalační kúry
při onemocněních dýchacích cest, hlasivek, při chorobách látkové výměny, vředové
choroby žaludku, dvanácterníku a jejich pooperačních stavech, při vleklém
zduření jater, diabetu mellitus, chronické pankreatitidě. Pomáhá regenerovat i vnitřní
prostředí člověka po velkých ztrátách potu (sport, těžká fyzická práce,
horečnatá onemocnění) a upravuje metabolismus po alkoholových excesech. Jeden
doušek Vincentky postačí na uhrazení denní dávky jódu, může sloužit k prevenci
zubního kazu u dětí (0,25 l denně) a je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro
sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Doporučuje se také proti
vzniku suchých zánětů nosní sliznice a k prevenci jejích recidiv.
Vincentka se osvědčila jako výborný prostředek
hlavně v zimních měsících v období chřipkových epidemií a onemocnění dýchacích
cest, kdy přináší úlevu v podobě zlepšeného dýchání. Neocenitelným pomocníkem
se však Vincentka stává i pro alergiky, kterým přináší úlevu celoročně a
nejvíce právě v období pylové sezóny. Tato minerálka pomáhá k obnově přirozeného
prostředí nosních sliznic a zlepšování dýchání. Je určena na pitné kúry,
kloktání, k inhalacím a koupelím. Měla by se podávat dvakrát denně nalačno, v
dávce 2,5 - 3,5 dcl. Pitná kúra by měla trvat 15 - 20 dní.
Vincentka se kdysi podávala na císařském dvoře a ve vídeňských
kavárnách
Byla zdrojem obživy zdejších vodařů, kteří ji vozili na různá místa
do Rakouska a Uherska. Pramen byl upraven kolem roku 1680. Po druhé světové
válce vznikla nová plnička za kolonádou a v roce 1976 byla zmodernizována. V
roce 1993 byla plnička privatizována, ale po třech letech činnost ukončila a
provoz byl uzavřen. Současný vlastník - akciová společnost Vincentka plnírnu
znovu postavila na nohy a vrátila minerálce výsadní postavení.
Jméno Vincentka pochází od hraběte Vincence (z rodu
Serényiů), který dal v Luhačovicích koncem 18. století postavit první léčebná a
ubytovací zařízení. Název Vincentka se objevil v roce 1792. Historie prodeje
Vincentky v lahvích má téměř 200 let a sahá do roku 1820. Historie lázeňství v
Luhačovicích však sahá až do roku 1590. Akciová
společnost Vincentka prodává ročně více než 4 miliony 0,7 l lahvových balení
Vincentky. Hlavním odbytištěm je domácí trh, ale v současnosti se Vincentka
vyváží i do dalších 6 zemí - na Slovensko, do Číny, Ruska, na Ukrajinu, do
Estonska a v menším množství do Maďarska.
Více informací je na www.vincentka.cz.